Jsou byty, u kterých člověk začne rozumem. A pak jsou ty, do kterých se zamiluje ještě dřív, než si stačí spočítat, kolik práce s nimi bude. Tento starý byt ve čtvrti Nebozízek v Karlových Varech patřil přesně k těm druhým. Původní dřevěné podlahy, špaletová okna, vysoké stropy s fabiony a atmosféra starého domu okouzlily mladý pár natolik, že ho prostě museli koupit. Přestože bylo od začátku jasné, že rekonstrukce nebude jednoduchá. A vlastně se jim vůbec nedivím. Asi bych se rozhodla stejně.

Byt byl v minulosti několikrát upravován a některé zásahy mu příliš neprospěly, především koupelně. Cílem rekonstrukce proto nebylo vytvořit dokonale nový interiér, ale vrátit bytu jeho charakter a přitom ho přizpůsobit současnému životu mladé rodiny. Původní kuchyň se proměnila v malý dětský pokoj a nová kuchyňská linka se přesunula do většího obytného prostoru. Je navržená na kovových, lehce industriálních podnožích, aby nepůsobila jako těžký vestavěný blok a nechala vyniknout původnímu prostoru. K ní patří velký masivní stůl a židle TON. Každá trochu jiná, samozřejmě. Nad stolem visí výrazný lustr, který si díky výšce místnosti může dovolit být opravdu velký.

V malém bytě bylo potřeba hledat místo tam, kde na první pohled nebylo. Pračka se proto schovala pod umyvadlový pult v koupelně a část ložnice jsme využili pro samostatnou šatnu. Ta je přístupná z předsíně atypickými dvoukřídlými dveřmi a zároveň průchozí přímo do ložnice. Vznikla tak nenápadná spojnice mezi jednotlivými částmi bytu a zároveň dostatek úložného prostoru bez velkých skříní v obytných místnostech.

Co ale měnit nebylo potřeba, zůstalo. Stropní fabiony a rozety jsme samozřejmě zachovali a doplnili je materiály a detaily, které k charakteru starého bytu přirozeně patří. V koupelně se objevují keramické obklady inspirované ornamenty Alhambry, keramické vypínače, dřevo, černý kov a klasický lustr.

Výsledkem je byt, který se nesnaží předstírat, že je nový. Původní prvky se tu potkávají se současným vybavením, trochu industriálními detaily, starými tvary a věcmi, které spolu nemusí dokonale ladit, aby spolu dobře fungovaly. A právě to mám na starých bytech ráda. Jejich nedokonalost není problém, který je potřeba odstranit. Často je to to nejcennější, co mají.